Zapojte se do výběru obecního znaku

Po několika týdnech diskuzí s odborníky na heraldiku Vám přinášíme dva finální návrhy na znak a vlajku naší obce.

Jsme jedna z mála obcí v České republice, která ještě nemá vlastní obecní znak. Jeho obsah a forma je dána historicky danými pravidly, jejichž dodržení v konečném důsledku schvaluje Parlament České republiky na základě doporučení Podvýboru pro heraldiku a vexilologii. Po schválení jsou nové obecní symboly vložené do REgistru KOmunálních Symbolů (REKOS ) a obec je může využívat k oficiálním účelům.

Rozdíl mezi obecním znakem a logem spočívá hlavně v možnostech jejich použití. Logo je zpravidla volnější, použitelné i pro akce, které daná obec přímo nepořádá, kdežto obecní znak je určen pro oficiální komunikaci obce.

Níže najdete dva finální návrhy. Dejte nám, prosíme, vědět, který se vám více líbí. Můžete psát na adresu obec@velkyluh.cz, nebo vhodit zprávu do schránky na obecním úřadě, případně se vyjádřit v diskuzi na Facebooku. Hlasování bude ukončeno v pátek 31. 1. 2020.

Legenda ke znakům:

  • Modrá zvlněná patka – vodní plochy v okolí
  • Bílá (stříbrná) zvlněná patka – naleziště jílu
  • Zelené cípy – luhy, háje a lesy v našem okolí
  • Žlutý (zlatý) klín – naleziště písku
  • Červená figura vážky – zástupce typické místní fauny (unikátní figura v rámci ČR)

Varianta 1

Znak

Návrh obecního znaku Velkého Luhu 1

Vlajka

Návrh Vlajky pro Velký Luh

Varianta 2 

Znak

Návrh znaku obce Velký Luh

Vlajka

Návrh vlajky obce Velký Luh

 

Ukázky aplikace

Varianta 1 

Ukázky aplikace návru znaku

Varianta 2

Ukázky aplikace znaku 2

 

Základní pravidla heraldiky

Pravidlo levé a pravé strany. 

Znaky se kreslí a popisují z postavení štítonoše. Z pohledu diváka je to opačná strana.
      Takto se popisují strany v římskokatolických kostelích, kdy vodítkem je vyobrazení ukřižovaného Ježíše Krista na svatostánku.
      Stejně je dána pravá a levá strana, pokud podáme druhému člověku pravou ruku. Svoji pravou ruku podávám na svoji levou stranu, ale na pravou stranu druhého člověka.

Pravidlo kovů, barev a kožešin 

Mezi hlavní zásady heraldiky patří pravidlo, že se nesmí klást kov na kov a barva na barvu. Tato zásada má několik výjimek. První výjimku má znak Jeruzalémského království, kdy velký zlatý kříž a čtyři malé křížky jsou položeny na stíbrné pole.

  • Kovy se používají dva: zlato a stříbro. Nahrazují se žlutou a bílou barvou.
  • Barvy se používaly čtyři základní: červená, modrá, zelená a černá. Později byla přidána purpurová a přirozená. V novověku přibyla oranžová, hnědá a šedá.
  • Kožešinyhermelín (bílá kožešina s černým ocáskem z lasice hranostaje: černé ocásky na bílém poli), kunina (hnědá kožešina z kuny, znázorňuje se červenou barvou), sobol (podobný kuně, znázorňuje se černou barvou) a popelčina (bílé zvonečky na modrém podkladě). Popelčina je kožešina ze sibiřských veverek bělek. Veverky žijí na území, kde je většinu roku sníh. Jejich ruské jméno dalo název pro "starou belu". Původně Rusové platili veverčími kůžemi bělami, nebo také belami. Když byla kůže zpuchřelá a stará nestála za nic, neměla žádnou cenu (stará bela).

Pravidlo kresby heraldické figury. 

Obecná figura vyplňuje pole štítu, ale nedotýká se okrajů. Erbovní zvíře vždy vykračuje pravou nohou. Figury jsou kresleny schématicky a nemohou být kresleny realisticky.

Obecné figury:

  1. nadpřirozené - bájné z antiky, křesťanské
  2. přirozené - člověk, zvíře, rostliny, slunce, hvězdy
  3. vytvořené (umělé) - zbraně (meč ap.), nářadí
  4. kříž - může být heroltskou i obecnou figurou

Heroltská figura je linka, která dělí pole štítu na různé tvary. Heroltské figury vznikají polcením (půlení svisle), dělením (vodorovně), nebo obojím. Další figury vznikají dělením pokosem (od pravého horní rohu k dolnímu levému), nebo pošikem (šikmo od levého horního rohu k dolnímu pravému).

Zdroj: https://ceskaaslovenskahistorie.estranky.cz/clanky/heraldika.html